V těchto dnech dorazil do Poslanecké sněmovny vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 205).
Tento návrh obsahuje, kromě dalších změn a různých upřesnění, také zcela novou pasáž. Ta má při splnění několika podmínek umožnit jakousi „off line“ evidenci tržeb za pomoci papírových účtenek. Umožnění této „off line“ evidence je podmíněno splněním několika podmínek.
a) není plátcem daně z přidané hodnoty
b) neprovozuje podnikatelskou činnost s více než 2 zaměstnanci
c) výše jeho příjmů z evidovaných tržeb nepřesahuje za 12 bezprostředně předcházejících kalendářních měsíců 200 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesahuje 200 000 Kč.
Přičemž poplatník daně z příjmů fyzických osob musí v žádosti o umožnění tohoto „off line“ režimu uvést skutečnosti prokazující naplnění podmínek podle písmen b) a c).
Jak si Ministerstvo financí představuje, že chudák poplatník daně z příjmů fyzických osob prokáže, že jeho příjmy z evidovaných tržeb nepřesáhnou za 12 bezprostředně následujících kalendářních měsíců 200 000 Kč, to je velkou záhadou.
A pak je tu ještě jedna technická záležitost, která činí celý „off line“ režim mírně řečeno poněkud nepraktickým. Poplatník má podávat hlášení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu vždy za čtvrtletí. Nicméně, současně je povinen do 15 dnů od okamžiku kdy se tak stane nahlásit, že za 12 bezprostředně předcházejících kalendářních měsíců překročil limit 200 000 Kč evidovaných tržeb.
To ale znamená, že musí každou jednu účtenku „okamžitě“ evidovat a neustále sledovat, zda náhodou nepřekročil stanovený limit. Z tohoto pohledu je pak čtvrtletní hlášení opravdu velkou úlevou.
